Jdi na obsah Jdi na menu
 


Argot - Šimon Heneberg

11. 1. 2012

Argot je specifický druh nespisovného hovorného jazyka. Slova se tvoří na základě jazykové hry a vtipu. Argotem mluví lidé z nižšího sociálního prostředí. Používají ho například kriminálníci, zloději, narkomani, prostitutky, vězni, obchodníci a podobně.

Argot se používá v různých zemích. V každé zemi se používá jiné označení. Název může být podle toho, jestli si pojmenování vymyslel sám mluvící. Například ve francouzštině je to jargon, v italštině se používá lingua furbeska. Nebo může být označení pro argot podle jeho uživatelů. Tak je tomu v ukrajinštině, kde se používá apro, nebo také ukrajinské označení zlodějská banda.

Účelem argotu je utajit obsah textu. Argot je také někdy označován jako jazyk utajený, zatajený neboli skrytý. Proč princip utajení? Argotem mluvili lidé, kteří se skrývali před zákonem. Mluvili jím také obchodníci, kteří chtěli utajit obchodní tajemství. Tito všichni lidé měli vždy co skrývat a proto nechtěli, aby jim okolí rozumělo. Význam slov nebyl patrný na první pohled tomu, kdo je neznal. Proto, že je argot utajovaná řeč a rozuměli mu jen ti, kteří význam pochopili, je argot také nazýván řečí chytráků.

Argot jako „tajný jazyk“ vzniká buď tím, že se mění slova a tvary národního jazyka. Také se často přejímají výrazy z cizích jazyků. Další možností, jak tvary argotu tvořit, je použití jazyková hry, vtipu a ironie.

Příkladem argotu jsou výrazy: gauner (darebák); šoufl (nevolnost); šábnout se (rozdělit se); melouch (příležitostná práce); čór (krádež); benga (policisté); čajec (slabý nápoj); balda (venkovan); debet (dluh); ferbla (karta); flek (místo); háky (peníze); chlupatý (policista); koumes (být chytrý); tunel (lest).
 

napsal a nakreslil Šimon Heneberg

obrazek_zaloha.jpg